Jdi na obsah Jdi na menu
 


Velké Slunce

17. 12. 2020

VELKÉ SLUNCE

 

mezi námi všemi

na letošní rok

nebudeme vzpomínat

jen v přítomnosti žít

a lásky se dotýkat

jestli fouká

nebo vítr zmizel

ten hvizd v uších

jako věčná šelest

ještě mi zbývá

kde nejsou mrtví

ani živí nerodí se

na jedné planetě utrpení

na druhé to jisté

ruce plné písku

svůj čas si odsypu

tak kolik ještě zbývá

poprosím i kukačku

za stromem schovám se

než budu odpykán

na schovávanou s životem

zase si zahrávám

proč nechci vidět

to opravdové lidské

proč v sobě maluji

jen to jiné nekonečné

a jako první vždy

vzdávám se zas

tak namiřte na mne

všechny své zbraně

bez brnění a bos

nechám se udolat

lovená zvěř

jenom dnešní den

vezměte si všechno

i to co zbývá

nemám nic

co bych schovával

před sebou i ostatními

mezi řádky račte číst

jaký jsem

a jaký mohl jsem být

kdybych nebyl v zajetí

všech lidských pomluv

a ve výchově blouzněním

tak ještě jeden řádek

pro dnešní den

než uzavřu kapitolu

a budu s tebou jen