Velmi Divný Svět
VELMI DIVNÝ SVĚT
kde se bere strach
ze všeho neznámého
jak mám snít
když křídla už nejsou
není co víc si přát
jen klidně jít
tam někde v dálce
hory tě lákají
nebyl jsem dokonalý
ani být nemohu
jsem hříčka přírody
co dělí se o vodu
a vzduch také
s ostatními živočichy
co jdou se mnou stále
srdce ještě tluče
a poznámky na mou hlavu
padají tak často
jsem ztracený a bezradný
když někdo zkříží mi cestu
tam někde zůstávám
viset a mlčím
kam dal jsem svůj smích
už jenom tuším
možná si pískám
ale co hlavou se honí
nechce se mi brečet
i když často musím
já kdesi v lepších časech
znovu na zem sestoupím
tak když mne uvidíš
říkat nic nemusíš
poslední dobou
v krátkých časech
vrací se na mysl
slovo nevyřčené
a láska kráčí s tebou
neustále spolu
kdo ztratil tu víru
nemá už nárok
na další polibek
od hříchu svého
zůstane uvězněn
v hlavě své bolavé
a srdce v hrudi
už nebude otevřené
tak není mi známo
už nic nového
tak odkráčím za propadlo