Jdi na obsah Jdi na menu
 


Velmi Smutná Báseň

16. 3. 2012

VELMI SMUTNÁ BÁSEŇ


jsem asi dnes prokletý

špatný člověk na zemi

mezi všemi lidmi

bojím se jak vlk

všechno na co myslím

jsi pořád jen ty

s hlavou na stole

stejně sebe nedohoníš

slza za slzou

dnes smutek po tobě

krásné ráno pod duhou

a co to modré nebe

sám v sobě schoulený

dnes vítá mě můj svět

zbarvený do černa

střídání pocitů

a jen láska v srdci

dává tušit naději

proč mi tak strašně chybíš

jen si lehni ke mně

do postele prosím

jeden dotyk poslední

než budík mě probudí

tvé vlasy na polštáři

pomalu s otevřenýma očima mizí

a poslední strašidla

z rozbřesku jdou spát

upír co nakradl v noci

právě nad sebou víko zavírá

a já se motám ulicemi

hledám ten známý cíl

ještě chvilku u tebe

však chtěl bych spočinout

křičí mi v hlavě

všechny hlasy

tvé jméno vrací se

a já tě probůh tak moc chci

kdyby se všechno stalo

nebyl by svět

zhroutil by se do sebe

tak jako já teď

uvnitř pár mříží

oddělují vězení od světa

který je prý normální

nechám se dobrovolně odsoudit

na doživotní trest

pro mne je to přeci dar

milovat tě

a chci ti všechno dát

všechno co mám

za tvůj usměv stojí mi

z hrobky se vyhrabat

jen srdce dává mi správný směr

a ty lásko spíš

když já musím ven.