Věřím Ti Lásko!
VĚŘÍM TI LÁSKO!
ptám se sám sebe
za nocích kdy bouří
jaký v nitru jsem
proč se tak trápím
nálepkami na svém čele
když ráno na svou
další strunu hraje
úklid ve své hlavě
úleva se nedostavuje
jen u tebe má lásko
všechny slzy odtékají
berou z břehů
všechen kal
špínu co hromadí se
po staletí tam
jen v tvé náruči
jako už tolikrát
úleva se dostaví
sám nechápu to
však v tvém hlase jistota
co bere hlavu do dlaní
jeden tvůj pohled
a navždy zase pochopím
ke komu patřím
všechna ta krása
pramení v tobě
a já nechci číst
nekrology věčné
jeden úsměv pod vousy
a další krok udělám
žádná propast
totiž není bezedná
schoulím svou hlavu
do náruče hvězd
kolébám se na obloze
chtěl bych něco ještě
šeptat vánkem raním
do oken všech měst
v lásce je naděje
a jak já jí nemocen
v srdcích jistota
tak proč jí občas nevěřím
kdybych si sedl
na kraj té skály
co je na koncích všech cest
zadíval se do nicoty
co blíží se ze všech stran
však nevzdal se jí
vždyť jediné vím jistě
miluji tě
to jediné se nemění
tak uléhám dnes znovuzrozen
to abych byl
jednou sám sebou
před tebou čistým