Věštím z Lógru
VĚŠTÍM Z LÓGRU
chce se mi spát
tak strašně moc
v tvém krásném náručí
pro nádhernou noc
být ponořen
až po své srdce
do touhy i lásky
na obloze mraky
plují si svůj svět
na koberci létacím
chci jím naproti jít
poprosím je slušně
ať vezmou mě sebou
na světovou pouť
přinesu ti perníkové srdce
z lásky mívám divné chutě
napíšu ti nápis
jak jsi mi vším
zmatený poutník
oblaka mě přikrývají
z teplého hrnku
kouřící čaj
na pohovku si tě dám
a vypláču všechny slzy
které jsem dostal
zahradník i básník
s rýčem i perem
postarám se o tvou duši
když svět je zlomen
a já budu při tobě
v každé chvíli stát
tvůj stín
tvá druhá duše
jediné srdce
spojené navěky
uprostřed moří
jako dvě pampelišky
na hladině na vlnkách
vítr je líně kolébá
a cesta do světa
otevřela brány
prosím tě lásko
kdo všechno dá mi
jen ty a tvá láska
pro mě jediná pravá
chci ti všechno dát
rozpuštěné ráno
uprostřed kafe
a usedlého lógru
a slzy to zbarví
až voda se odpaří
zůstanou krystalky
jako diamanty tvých očí
když jednou se odevzdáš
stáváš se sebou.