Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vězení Pro Srdce

6. 8. 2011

VĚZENÍ PRO SRDCE

 

za oknem a na něm mříže

snažím se protáhnout

alespoň ruku ven

zahlédnout slunce na obzoru

zatím vidím jen šedivý

vězeňský dvůr

snažím se zahlédnout

trochu jiných barev

však všechno je pruhované

jako vězeňský mundúr

a přesto se nekonají

žádné soudy poslední

v šest ráno složíš

pryčnu ke stěně

a chodíš po místnosti

tři krát dva metry

ptám se tě živote

co způsobil jsem

takový trest přeci

snad nezasloužil jsem

za trošku lásky

kterou jsem chtěl

poznat a vypít až do dna

pohárek krásný

a teď tady zavřený

a vím je tu se mnou též

má láska nádherná

ob dvě či tři stěny

zavření od sebe

však prahneme víc

pro nás není odloučení

jsme jen jeden stín

i kdyby snažili se

opravdu ze všech sil

nedostanou nás od sebe

dávno to vím

srdce se podhrabou

udělají si svůj tunel

klidně betonovou podlahou

je nerozdělí

sejdou se na střeše

tohohle vězení

pozorovat hvězdy, nebe, slunce

tlouct v rytmu raz dva tři

a tak nás vězníte

zcela nadarmo

viď má lásko

čekám tě v srdci

máš tam rozestláno