Víra V Cesty
VÍRA V CESTY
mám v sobě
nekonečné moře
kdysi plné smutku
dnes se topí v lásce
a jen díky otevřeným očím
náhle všechno vidí
spojení porušená
náhle se spojují
a všechno smysl dává
ta láska musela tě potkat
a jdeš jí vstříc
obejmeš její neznámou tvář
jen chci konečně pochopit
všechny ty souvislosti
které jsou nám vlastní
vytrhat stránky z knih
a všechny je sníst
co má smysl
v tomto světě
nějaké řeči a kecy
které tě mají oslnit
nebo hloubka srdce
jeho ticho a křik
všechno co je tvé
nelze prodat
ani darovat cizím
rozpusť se v slzách
když je potřebuješ
dívej se do mraků
nebo lež ve sněhu
kdo má právo říct
dobré a špatné věci
kdo může soudit
lásku a její cesty
co by ještě chtěli
ovládat nás
vodit nás na procházky
s vymytými mozky
ne nedáme se nikdy
nepropadneme se do hlubiny
z níž není návratu
jen do těch hlubin
dobrovolně sejdeme
kde nás čekají
ty rajské plody
se svou zahradou
chci ti přinést snídani
zase novou a čerstvou
na zdobeném talířku