Vítání I Loučení
VÍTÁNÍ I LOUČENÍ
ze střípků života
složím si leporelo
na výstavu pod širým nebem
pověsím ho za šňůrku
nechám ho houpat
jako oběšence ve větru
mám chuť jít ještě kus
než vrátím se k sobě
tam za poslední roh
nakouknu do života
pod hlavou kámen
co dříve tlačil
dneska hladí mou pleš
lásku se slzami na krajíčku
a honem poběžím
rychlost světla
i svého osudu naberu
na posledním místě
dnes opravdu nezůstanu
kdo pochopí slova zmatená
s výkřikem vrhám se
zase znovu do ticha
a sluneční zrození
večerní krvavé umírání
koloběh jistoty
koloběh dnů
mám chuť zůstat
přesto uteču
jestlipak se podívám
jen jedno ohlédnutí
chci si dát šálek
dobrého lesního čaje
chci vzpomínat
a zapomenout na vše
celý se restartovat
žít i přežívat
probouzet se v nekonečně
vítám tě nový dne
vítám tě lásko
přijmi mé pozdravy
nadcházející tmo
ještě něco říct
nebo je lepší ticho
tak snad jen zašeptám
ať slyší mě věčnost
jsem vděčný za všechno
co zkřížilo mi cestu
jsem hříšník za ostatní
za rouhání a nevzdělání