Vlastně Ani Nevím
VLASTNĚ ANI NEVÍM
jednoduché myšlenky
žádné velké změny
mou hlavou táhne
všechno co mám rád
o tobě sním celé dny
a noci jakbysmet
tak řekni mi ta slova
ještě jednou
co proměnila můj svět
v dokonalou souhru barev
plné ruce něhy
kterou pro tebe schovávám
již tisíce let
teď srdce plné
a chce tě vést
dívej se mi do očí
a všechno mi říkej
chci slyšet tvůj hlas
jako by jediný byl
napíšu stránku
svých zmatených slov
než dojdu si pro smrt
která jednou musí přijít
nemít ten strach
co mohlo být
a přece se nestalo
tak v klidu sním
ten náš sen
kde prolíná se realita
s naším duchovnem
kolena bolavá
jako ž tolikrát
když klečel jsem neustále
a modlil se k něčemu
vůbec netuším ke komu
na své noze
někdy těžkou kouli
a snažím se jít
někam do dálky
proč mne pořád
ty dálky taj lákají
toužím se rozpustit
v dešti co není
čekám na něj neustále
aby mě odnesl
přes řeky do moří
mé vlastní divadlo
spouští oponu
dnes už bylo dohráno