Vlastní Stát
VLASTNÍ STÁT
tak se zase loučíme
jako už tolikrát
jedeme každý na svou
vlastní cestu
tolik křižovatek
tolik setkání
tolik opouštění
ještě chvilku
ve vyhřáté náruči
pak jen zima
a sněhové vločky
na dalším semaforu
asi už odbočím
z hlavního proudu
ostatní jedou rovně
asi za štěstím
já trošku bolesti
navždy potřebuji
já tvou lásku
piji plnými doušky
to je má cesta za štěstím
vždyť tolik toho je
co já nemusím
běžím po trávě
hledám zase jen
trošku modrého nebe
a hvězdy s měsícem
když slunce
už jsem tak dlouho neviděl
písničky hrají
a potom ticho už
na dalším listu
musím ještě vyjevit
co v sobě mám
než oněmím
a jen úsměvem
každého pozdravím
kde nejsou slova
málo se ubližuje
kde není myšlenka
tam jenom prázdno je
a přesto mnohem líp
než jen slova slova
a pak už nic
prázdnota uvnitř
a tak si myslím své
na tváři slzy
jak smutný jsem
a přesto srdce bije