Vlaštovka Z Papíru
VLAŠTOVKA Z PAPÍRU
co ještě zbylo
ze všech těch krás
co kolem sebe
vnímat můžeš
máš nějak všeho dost
a ten lidský krok
co nevede nás
tam kam chceme
točíme se v kruhu
marně hledíce na oblohu
jestli nějaká hvězda
udá nám směr
na všech křižovatkách
hledáme pomocnou ruku
však nikdo z nás
nikomu nechce ji dát
sluší se říct
tak jak už tolikrát
byl jsem a žiji
nemám chuť
prosit ani žebrat
o kousek přízně
když ráno zase
všechno v mé hlavě
tak brutálně smaže
smířený s osudem
tak nějak se to říká
přesto mi uniká
smysl bytí
a smrt jediná jistota
vystraší tě
když náhle s e zjeví
máš tolik důvodů žít
stárneš neustále
dochází ti dech
a nějak jsem zapomněl
na to všechno nenadálé
co z nebe mi padá
do dlaní tak často
a neumím to uložit
do správných přihrádek
mého bolestného já
jako po flámu
každé tvé ráno
lížeš si rány
a nepamatuješ si nic
z včerejšího dne
jako prázdný list papíru
jen vlaješ ve větru