Vlčí
VLČÍ
špinavým oknem deprese
do duše zvláštního člověka
vstupuje branou pekelnou
nová noční můra
v lavoru plném lihu
plují lodičky z ořechů
se svíčkou na sobě
až převrhnou se
zhynou plamenem
včetně korábů
smíchu plné stodoly
a stohy papírových draků
v pohledech skelných
umírá naděje lidí
vystoupím ze všech svých masek
zůstanu pro dnešek
sebou samým
karneval nekoná se
budu ješitný, sobecký a zlý
pod slupkou dobráka
vlk s tesáky
uvnitř kdesi láska veliká
ta sem dnes nepatří
boj o samotu
nebo vůdce smečky
zůstat kdesi vzadu
opuštěný a nemocný
v kožichu blechy koušou
zalezu do nor
vlk v rouše vlčím
neboj se beránku
jsi mi lhostejný
není dnes touha po krvi
snad ani po boji
jen v samotě klidu být
napsat báseň
zlou plnou bolesti
vyrýt ji drápem do kůry
staleté lípy
dožije se konce jejích dní
zlomený dráp
bolavá noha
zpět do své jámy
jak vlk dělává
proč zrovna v mojí jámě
ležíš ty a oddychuješ do ticha
tam v té mojí jámě
zavřu oči vlčí
přilehnu k tobě
změním se v jehňátko
v teple lásky tvojí.