Volám Do Světa
VOLÁM DO SVĚTA
u ohýnku sedím
pálím pomalu
co dávno mělo
lehnout popelem
co mělo být
již dávno zničeno
stále znovu raší
jak podhoubí
krmené mým smutkem
stále roste
a vidět skrze brýle
celý náš svět
kdesi uvnitř
našich srdcí
kde spolu teď jsme
kdo vracel by se do hlavy
když na dlani
máš vše potřebné
i slzy a bolest
k lásce patří
to řekne ti kdejaký básník
a vždy se dívej dál
než jen na nejbližší vrchol
může tě i jinde čekat
tolik dalších krás
jako výkvět všeho
jako mladý muž
v dnešní divné době
jako žena silná
co jednou ví
co doopravdy chce
a přívaly emocí
a kdo vidí tě
jaký vlastně jsi
poslouchej zpěv ptáků
i vnímej modré nebe
užij si déšť
i větrné bouře
poslouchej ticho
ať dokážeš pak říct
svůj život prožil jsem
jak nejlépe jsem uměl
a na další život
připrav další várku
všeho co poznáváš
jen tak polehounku
a moje ruce
hledají v bolesti i lásce
jen tvé dlaně