Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vrtkavá Povaha

22. 10. 2016

VRTAKVÁ POVAHA

 

ptáš se mne

má jediná ženo

na lásku k tobě

tak hlubokou a čistou

chci ti dát polibek

na tvou krásnou tvář

a podívat se do očí

veškeré odpovědi

ukryté v nás

náhle se na povrch vynoří

jestli se bojíš

věř i já mám strach

na konci cest

třeba těsně před smrtí

zeptej se potom svého srdce

co všechno jsi ošidil

mám chuť na celý svět

a největší na tebe

prozradit ti všechna tajemství

zamčená z minulých životů

vytesaná do skály

která obklopuje můj svět

a v něm se cítím bezpečně

chybí mi v noci

vůně tvého já

kdo pohladí mne ve vlasech

když noční můru mám

a nechci usínat sám

jen tvou ruku

na té své mít

ticho noci přijmout

a ještě chvíli snít

i když už den vtrhl do dveří

a chce vzbudit celý dům

proč někdy pláčeš

a pak máš strach

všechno je naše

a já neumím utíkat

stát čelem k tvému já

a poprat se s osudem

když chce mi tě brát

stát se vesmírem

a kolovat v žilách

všech lidí i zvířat

stát se trávou i nebem

obyčejným kamenem

i tím nejcennějším drahokamem

to všechno můžeme být

když v lásku uvěříme