Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vše Máme V Sobě Navěky

18. 9. 2017

VŠE MÁME V SOBĚ NAVĚKY

 

mám tě plnou náruč

mám plnou hlavu

tvých krásných úsměvů

jdou vstříc

mým hlubokým snům

já věčný optimista

můj život jeden

velký zapomenutý flám

po nocích bdím

a dny ve spánku

zmítám se já

probuzen a vyvržen

na břeh z moře

vítá mne slunce

jen zvednout se na nohy

a jít někam vstříc

všem lidem v okolí

dám ti kus sebe

jestli budeš chtít

po točitém schodišti

stoupám někam výš

na rozhlednu nejvyšší

v celém širokém okolí

chci vidět svůj život

pro dnešek z výšky

a dolů se slzami

provazy deště

s tebou společně

pokropí tuhle zem

tak strašně vyprahlou

toužící po lásce

jako po ničem jiném

ruku v ruce

s tebou jít

tímhle naším rájem

toužím usnout

u tebe na hrudi

oddychovat ve spánku

strašlivě být spokojen

jak jen může být

zamilovaný muž

krásné dny s tebou

pod modrou oblohou

pod zavřenými víčky

všechno krásné říct

co člověk dokáže

zahřát se v chladných nocích

vlastními těly

milovat se pod hvězdami