Všechno Je Jinak
VŠECHNO JE JINAK
chudý svým tělem
klamu svůj svět
promítám do něj
to co bych chtěl
skutečnost uniká
do zvláštních směrů
a já chci chytit je
a být trošku ve střehu
na vlas stejný život
žádný posun k lepšímu
nebo třeba k horšímu
stereotyp všedních dní
strašně si to beru
chci odpočívat po dnešku
snad tisíc let
spánku nedostává se
a ruce unavené
stěží pero udrží
svůj svět změnili jsme
vsadili jen na techniku
a kam mizí příroda
kam mizí vše
jen něco málo peněz
a všechno co potřebuješ
a tak ptám se tě upřímně
co nám tolik chybí
vždyť všeho plná hojnost
i spadaného listí
a tak vítám do neznáma
všechno se tu mění
jen my ve svých hradech
pro jistotu ještě v brnění
ani o kousek se přiblížit
neopustit bezpečí
jen strach tupého stáda
všechno si to protiřečí
tak díváme se alespoň
občas na to nebe
stejně nás to nezmění
jen hvězdy spočítat chceme
všechno ať má řád
všechno svá jméno
nejhorší ze všeho
ta lidská nejistota
úsměv mi namaluj
alespoň rtěnkou
i když nebude můj
snad potěší kolemjdoucí
kteří žádný nemají