Všechno Jinak Vidím
VŠECHNO JINAK VIDÍM
ostrý můj nos
do všeho strkám
jestli budu ještě dál
tady v průvanu stát
co zbyde ze mne
pro další čas
bolavá záda
zjizvená tvář
a tak dále
v krocích co zní
když dlažba o boty
zase ošoupe se
když co bylo
na věčnost odebere se
a tak jsem tu sám
se svým citem
co na dlani mám
chci ti ho dát
aniž bych ublížil
tichu i souznění
co mezi námi
tu neznámou mlhu vytvoří
skryje nás před světem
abychom neměli
zase jen dlouhý den
kolečka místo nohou
a jenom tak jet
až za poslední místo
až na konec všeho
ohlédnout se zpět
nelitovat ničeho
jen říkat si
jak máme krásný sen
co v nás se mění
přes barvy a vůně
pořád se nám vrací
tak krásně to zní
jen život někdy je
trošičku složitější
není jen bílá a černá
není jen narození a smrt
mezi všemi póly
ještě mnohem více jest
a v tom procházet a neničit
docela je umění
tak kreslím si své snění
do vzdušných zámků
a i ostatní prosím
vcházej a nenič