Všechno Napůl
VŠECNO NAPŮL
možná se bojíš
jako někdy já
cesta po světě
kde nohu svou
na cizí dáš
a pouto všech
kolem sebe
svou něhou roztrháš
nemůžu křičet
když ústa ucpaná mám
polévkovou lžící
ochutnáš sny
které k nám proudí
z vesmíru a nekonečna
já se tě ptám
jestli můžeš jít
kam tě nohy nesou
možná nemůžeš spát
nebo tě honí
tvé můry všedních dní
za rohem číhá
na tebe stereotyp
a chce tě přesvědčit
že on je pro tebe
ten jediný správný přítel
pro každou dobu
já někde zapomenut
sám sebou opuštěn
ještě stále čekám
na ten zázrak
co měl se udát
když jsem byl
ještě ve hvězdách
a sám měsíc mi jej slíbil
čekání na nekonečno
které se právě koná
pod nohou živá
až příliš živá voda
podemílá mé nohy
a sráží na zem
vzdušné zámky
které jsem si stavěl
pojď ke mně
má jediná lásko
dýchej vzdych se mnou
dokud nezemřu
drž mě tak pevně
jak jen ty umíš
které mne straší