Vůně Broskví
VŮNĚ BROSKVÍ
jaké to jen může být
s tebou ležet
pod střechou světa
na konci všech bolestí
kde prostírá se ráno
kde všechno dává smysl
jako naše láska
chci se ponořit
do tvých očí
jak jen hluboko
lze padnout a jít
jak hluboko v sobě
máš zakořeněno
tu touhu jen být
klidně tě držet za ruku
a nádherně spát
v náručí někoho
koho tvé srdce
tak moc chce
snoubenci mezi hvězdami
jen země se vzdaluje
kralovat láskám
jen pošetilé je
vidíš kousek sebe
ve všem co hledáš
není více chutí
než ty které znáš
namažeš si chleba
něčím tak chutným
a budeš vším
co jsi kdy chtěla
třeba básnířkou
jindy malířkou
jít do neznáma
trošku odvahy
chtělo by to
viď moje ženo
tam za rohem temným
nebezpečí ulice
přesto tě láká
a chůze po mořské vlně
také a moc
jestli uvidíš slunce
úsměv na tváři
zase vykouzlí ti
a já vedle tebe
tvůj stín
budu zase stát
hrdě a vztyčený