Jdi na obsah Jdi na menu
 


Žádná Jistota

8. 5. 2017

ŽÁDNÁ JISTOTA

 

letím tam za obzor

kde se mi schováváš

polibek na tvář

ještě než utíkáš

loučení a návraty

tam rád mám

těšení na tebe

kdy už tě mám

zase pevně v náručí

než ráno vstoupí

oknem do místnosti

nalij sklenku vína

ať máme na přípitek

přivítat nový den

co vkrádá se do srdce

a jestli v něco věříš

tak to udělej úplně všechno

co na srdci máš

dotknout se tě

a pevně tě stisknout

než dech se ztratí

než budeš propadlá do hlubiny

já věřím v lásku

co je tvá

co umí tak hřát

a vede mne krok za krokem

do neznáma za světem

nová zem za zrcadlem

kde není nic

jen souznění a milování

vše po čem toužíš

než se rozplyneš

a znovu zhmotníš

budu tu stát

pod lampou co svítí

a přitahuje mušky

jenž se hlavou snaží rozbít

celý její kryt

v čem my jsme jiní

hlavou proti zdi

a zase znova udeříš

stejně se nepoučíš

natáhnout ruku

je přeci mnohem jednoduší

nechat se chytit

a na chvíli láskou spoutat

než se zase vrátíš

do svého nitra

svůj svět zalít