Zakleté Ráno a Bolest Zad
ZAKLETÉ RÁNO A BOLEST ZAD
jen ty kruhy
co pod očima vyrostly
to nevyspání
bolavého těla
dává tušit
dnešnímu dni
ty správné obrysy
ten chlad
co prostoupil mým tělem
když snažil jsem se
marně usnout
tak nádherně schoulen
daleko od tvé náruče
která by m hřála
tak hrách na zeď házím
ozvěna pouhá
a tak jen klapot
starých hodin
ukrajuje noci vládu
a ze mě stal se průsvitný stín
na první kopec
jak stařec se vyšplhám
poslední sbohem
křiknu do kraje
než jak žok
se svalím ze svahu
přichystejte pro mě
místo posledního odpočinku
tam kdesi pod stromy
v dalekém světě
má přání vybrána
na deset dalších životů
koutkem oka uvidět
modravé nebe
nebo jeho šedivý závoj
jen trochu se narovnat
zbavit bolesti
mé staré tělo
unavený životem
bez možnosti spánku
žádné dobré ráno
nebude dnes popřáno
tak ještě hůl
než odsud vypadnu
pak tiché smíření
se vším co mé tělo
kdy si přálo
teď nemocný básník
s ohnutým hřbetem