Zalepené Oči Ranní
ZALEPENÉ OČI RANNÍ
po těžké noci
odkrýváš deku
své tělo vystavíš
slunečnímu jitru
první v hlavě
myšlenka na tebe
jsi krásná a moje
budu hrát na hoboje
uprostřed moří
zastavím na chvíli
slzy ti osuším
svým svitem měsíčním
tápu podél zdí
když držím se jich
opilý a slepý
vracím se dovnitř
uvnitř sebe flám
který nikdy nekončí
srdce si tluče
svou tichou radostí
nad láskou poznanou
nad vším krásným
a myšlenky odvádí
nádheru do nocí
do temnot pouhých
a všechno se vrací
milencům v dlaních
ještě jeden krok
neznámé se otevře
další překážky
zamčené dveře
poslední vstávají
první umírají
a lásku co máš v sobě
tu na rozdávání
plné srdce tebe mám
tam je mi nejlíp
v lásce plné souznění
té opravdové jediné
k tobě jsem zahořel
ohněm suché trávy
plameny mě něžně spálí
a já budu navždy mladý
když jsem tebe poznal
žádné zítřky
budoucnost umírá
a jen teď jsem zamilován
popsané pocity
tisíce knih
však lásky tak málo
na světě umí být
ztrácej se a navracej
mé všechno nejtajnější
jsou lásky
které nemohou odejít.