Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zápisník Smutku

17. 12. 2015

ZÁPISNÍK SMUTKU

 

na dlouhých řasách

kapička rosy

na dlouhých nohách

jen kousky trávy

máš v sobě

něco nepopsatelného

to co mě nejvíc zajímá

co přitahuje mne

tou největší magickou silou

jako planeta na oběžné dráze

k tobě chci jít

dotknout se něžně

tvých motýlích křídel

a pevně doufat

že se mi nerozpustíš

v mých krásných představách

vidím zase znovu

ten krásný svět

kdy kvetou růže

kdy barvu má všechno

co si umíš představit

i ty jsi s úsměvem

a kráčíš za duhou

máš pevnou hrdou chůzi

jsi bohyně všeho

a kdo by se nepomodlil

v tvém krásném klínu

tohle je jediný den

kdy máš svou pravou

a jedinou lásku na dosah

když si konečně dáš

na jazyk tu chuť

třeba červených jahod

co nosil jsem ti

jako bych je trhal

však lásky byly plné

polibků taktéž

není nic víc

než jedno malé toužení

lehnout si pod deku

a něžně se smát

všechny své doteky

lehounce pochytat

a držet se tak pevně

jako by zrovna dnes

měl být konec světa

jako by se všechno mělo

stát právě teď

v jediné vteřině života

a já se jen klidně

budu dívat dál

do tvých hlubokých očí