Zapomeň Mé Jméno
ZAPOMEŇ MÉ JMÉNO
dneska se mi zdá
jak ujíždí mi vlak
Jak zůstal jsem opuštěn
na nástupišti jménem
STRACH
jak sám v celém světě
bojuji proti větrným mlýnům
bez koně a věrných sluhů
proplétám se krajem
který už znám
zapomenutý básník
kterého nikdo neznal
jen stromy vítají mne
jako svého druha
a vidím náhle všechno
tak nějak jinak
i slzy a bolest
mají své jisté
tak poděkuj osudu
jaký vlastně je
kam zvedl tvé já
na cestě po světě
kde nechal jsi svou druhou půlku
která nepatří jen tobě
a mám se prý dívat
vnímat otevřeným srdcem
jen tohle všechno
dohromady plete se mi
na větvích vysoko u oblak
postavím své skryté hnízdo
tam porazím něco
co nedá se uchopit
ani najít jen tak
nemá to jméno
někdy se schovává v slzy
jindy ve falešné hrdinství
máme to v sobě
a zbavit se nelze
tak nějak nakreslen
zůstávám obrazem kosočtverce
i vůči nadávkám
zůstávám imunní
jen několik slov
a budeme souzeni
nikoliv za činy
ale jen myšlenky
a prázdná slova
jakoby maska na tváři
byla přirozenost naše