Zavřený Krám
ZAVŘENÝ KRÁM
lepší den
než mohlo by se zdát
po obloze kutálí se
slunce a jeden mrak
před vším tím útěkem
před sebou
v cizí zemi uzavřen
nemám další chutě
teď zrovna jít dál
nečekám na zázrak
obzvlášť když už se stal
položím na talíř
svou chudou snídani
snad alespoň na chvíli
mou duši zasytí
a tak se vztekám
nad tím vším
co svět se mi snaží
nabídnout a prodat
svých pár dukátů
které ještě mám
za něco jiného vyměním
třeba za lásku tvou
když mi občas
tak nějak chybí
plavu si v davu
a přesto se necítím
jako ryba v hejnu
ten proud co strhl mě
teče na jinou stranu
tak rychlé rozloučení
s tím co mohlo být
zanechat za sebou
jen svou kůži
kterou jsem nedonesl
na ten pověstný trh
zbývá jen zahrát si
ještě třeba šibenici
a bude osud spokojen
tak polož otázku
máš-li nějakou
třeba ti odpovím
když odpověď znám
třeba jen mlčím
a přesto mi rozumíš
tak osud nese mne
na svých bedrech
a já jen zapomněl
jaké je to chodit po svých