Ze Srdce Pramen
ZE SRDCE PRAMEN
hodím si kostkou
schválně co mi padne
kousek nebe modrého
na šesti tečkách
nejvyšší karta bere
ty všechny předchozí
život celý na oprátce
klidně se houpe
přesto se nerozbrečím
síla lásky v srdcích
nese všechnu tíhu ráda
a já se dívám do očí
zase tobě má milá
jsi mi nejbližší
pořád krásná a jiná
smutek v tvých očích
vystřídají slzy lásky
a já se ptám
kdo vlastně jsme
o čem život je
povídám si s tebou
ráno když oči otevřeš
budu tě milovat
snad ještě více
kdyby to šlo
jsem s tebou
v každé vteřině
v každém nádechu
čistého vzduchu do plic
tam někde na horách
když údolí zdají se daleko
a tvá náruč se otvírá
i když stoupáš vzhůru
a všechno necháváš za sebou
vítám tě na louce
plné květin a vůní
vždyť ty jediná
za tohle mi stojíš
psát básně pro tebe
když jediná ke mně zase ulehneš
až budu se bát
že svět mě převálcuje
a já zůstanu někde nahý stát
a přitom všechno ti chci dát
napsané v sobě
kniha která dá se číst
jedině svým srdcem
až se ti vrátím
ze všech cest
a ty přijdeš čistá
jako jsi teď
zase se osudy protnou
a já se stanu tebou
navždy spojený
lásko má nevšední