Země Barev a Vůní
ZEMĚ BAREV A VŮNÍ
kdyby byl podzim
a já chodil po lese
bral bych do ruky
barevné lístky
a voda v potoce
tak tiše teče
na prahu léta
v tom suchu pod sluncem
kdybych byl jen snílek
postavil bych hrad
za vodním příkopem
brána a věž
v té věži budu věznit
své srdce bludné
za tu lásku k tobě
uteklo bez ptaní
nedalo mi šanci
ani jediné rozhodnutí
a už je v tvé hrudi
řekni mi lásko
jestli tam pravidelně bije
jestli nezlobí
když vítr fouká
co skrývá se v něm
jen ty dnes víš
a já jsem rád
jestli se ti líbí
chtěl bych ti nad ránem
natrhat malin celou mísu
nebo jen jednu
co na tom záleží
vždyť tu touhu
starat se o tebe
dělá právě to srdce
co tluče a tluče
když nebe se plní
barvou umírajícího dne
a noc ještě sbírá sílu
než na jeviště vyjde
a v budce s nápovědou
je pusté prázdno
ukloním se směrem
kde tuším tebe
poprosím za odpuštění
nejen tebe
celý den zavřu
do obálky a zalepím
všechny své přání připojím
a pak pošlu je vzduchem
tam za tebou
do země barev a vůní
jenž jsme nazvaly láskou
tou jedinou naší.