Země Dešťů
ZEMĚ DEŠŤŮ
jen jednu hračku
pro malé děcko
jen sebe na špagátu
sám sebe venčím
na rozhlednu nepolezu
když venku prší
jen u tebe pro dnešek
budu se držet
za kus tvé sukně
za kus tvého srdce
které mám tak rád
spěšná zásilka
prosím odeslat
třeba někam do nekonečna
ještě výš než slunce je
ještě výš než máme dech
tlustá květina
z nadpozemských dálek
omamnou má vůni
jako láska s tebou
krásné věčné snění
na polštáři vyskládané
všechny ty květiny
které jsou ti podobné
uprostřed tvůj úsměv
co někam mne vrací
na úplný začátek
pokleknu a asi dnes
už jenom usnu
zachumlaný pod dekou
přikrytý světem
jen hrob je mi kolébkou
kam zase jsem vržen
přejdu tu řeku
která je mi tu blíž
na druhém břehu
snad už budeš ty
hledání v neznámu
kde mám svou lásku
jen to mé rty
pro dnešek šeptají
už vystup ze stínu
už se mi tu zhmotni
chci jen na chvíli zjistit
jestli jsi skutečná
jestli ve všem tvém
ještě pro mne
trochu místy zbývá
ptám se tě já