Život Na Pouti
ŽIVOT NA POUTI
jenom základní pojmy
ještě jsem schopen
na chvíli zvládnout
slunce na dlani
a všechno v nás
hvězdy na obloze
a proč smutek
v sobě nosíš
tak někdy moc
tak silně a bolestivě
půjčím si tvé já
na cestu vesmírem
ať ukáže mi všechno
na co jsem se jen bál
třeba i pomyslet
ve svém chlívečku
a zlaté kleci
postavené politiky
kolem našich tváří
a jsou z nás
jenom hospodští rváči
tak si klidně krvácej
na této podlaze
stejně už nevstaneš
a hlavu nezvedneš
už ani náhodou
všechno v sobě
začínáš nehodou
a polibek není
pohlazení chybí
tak všechno kolem tebe
pluje jako mraky
které máš rád
a kde bere se modř
modří a nebes
jen odraz našich
dříve čistých duší
poprosím tě zase
jako už tolikrát
můžu se napít
třeba z tvých rtů
a zavřít oči k tomu
než bude ráno
a všechno to odnese
třeba jako sen
který se mi mohl někdy zdát
zkroucený tu čekám
na vysvobození duše
zakleté do člověka