Život V Kleci Nestačí
ŽIVOT V KLECI NESTAČÍ
dívám se z okna
na ten svět za ním
u topení ohřívám
své tělo
na další dni
všechno za klecí
kterou postavil jsem sám
tak strašně mne láká
jen vyjít ze stínu
na chvíli se vidět
v tom opravdovém čistém
slunečním svitu
co venku je
jen tu tak vadnu
a mé srdce se mnou
v tichém domě
na palouku jménem zapomnění
kdysi krásný les
do kterého jsem kráčel
stal se mým vězením
navíc dobrovolným
studánka průzračná
s živou vodou
na ústech má teď chuť
tak strašlivě hořkou
jen láska mne může léčit
jen tvůj polibek
dá mi sílu rozbít
vězení z mého dětství
chci jít s tebou
ruku v ruce
tím celým městem
ponořeným do černi
ať každý vidí
koho jsem si vybral
a s kým chci jít
bez tužeb i strachu
náhle hledám stále
jen tu tvou něhu
to tvé teplo
kolem celého světa
jak tažný pták
přilétám a vedle tebe
na chvíli usedám
jestli je dovoleno trhat
všechny ty květiny
stejně to neudělám
oni si to nezaslouží
věřím v život jakýkoliv