Život V Protikladu
ŽIVOT V PROTIKLADU
ve svém vnitřním světě
jsem s tebou spojen
láska jako energie
proudí tam za tebou
do neznámých dálek
vidím tě tak jasně
milovat je dar
přímo v něm jsem tě našel
utíkáš do daleka
a pak se náhle vracíš
jdeš rychlou chůzí
a někdy se jen ploužíš
někdy máš v očích jiskru
pak zase tiché prázdno
někdy jsi tak vášnivá
potom ke mně chladná
a já ptám se nebe
co bude dál
mé srdce plane
tak velkou láskou
jen tobě chci ji dát
kdybys mě nechtěla
milovat tě budu dál
tam ve svém tichu
kde to tak dobře znám
strach se rozpouští
v tlukotu srdce
jsi hraběnkou mého srdce
někdy se mi do očí díváš
jindy cudně klopíš zrak
někdy jsi nepřístupná
a pak se rozpouštíš
jak sníh v dlaních
a já ptám se nebe
co bude dál
květino má překrásná
máš tisíc barev
nikdy nejsi stejná
chvíli tak usměvavá
jindy se slzami na tvářích
každý den jiná
nikdy bych však neřekl
jsi rozmarná
máš tisíc chutí
a ještě víc vůní
a čím víc tě poznávám
lákáš mě nekonečně
a ty jsi všemu tak otevřená
a jindy úplně uzavřená
někdy odmítavá
a potom vroucí
nikdy jsi mi nic nevyčetla
a milovala takového jaký jsem
i já tě tak beru, lásko
ptám se jen nebes, co dál?