Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zlatavé Slunce

3. 5. 2014

ZLATAVÉ SLUNCE


kolem pasu šátek

jako víla tančíš

každá kapka deště

vyhne se ti

tak ladné pohyby

tak krásný svět

propadám se dovnitř

tam kde je vše

možná máš pravdu ve všem

co kdy říkáš

slova jsou ale zbytečná

spíš záleží

jak moc se mě dotýká

proudící energie

tvůj zvonivý hlas

který mě láká

otevřít oči nač

není to škoda

když všechno vnímám

jen srdcem

a propadám se stále hlouběji

nehledám dno pod nohama

ani jiný záchytný bod

jediné co mě láká

je přeci láska

jsi moje slunce jediné

to které mi tolik dává

pod jeho paprsky

já chci žít

každou knihu třeba stokrát

já chci číst

otáčím list

a pokaždé překvapen

co na mě čeká

nežiju v okovech

jako každý kdo čeká

až něco shůry spadne

do jeho dlaní

tohle je nesmysl

buď sám před sebou

navždy zodpovědný

miláčku šeptám ti do vlasů

svá nekonečná vyznání

všechny básně napsané

a zanechané osudu

proletí nebem

každičkou hvězdou

než vrátí se ti do dlaní

bude plná mne

tak moc to chci

budeš dneska v noci spát

a tvé chvění pod víčky

já budu sledovat

tvé každičké snění

než usnu ti na skráních