Jdi na obsah Jdi na menu
 


Znak Lásky, Té Naší

8. 10. 2011

ZNAK LÁSKY,TÉ NAŠÍ


v řece času

který mi byl určen

neznám kolik životů

probděl jsem

v nočním tichu

nové ráno zní

a ve spáncích tlukot

jak srdce se probouzí

vstávej lásko do ticha

než probudí se zem

v tvém objetí blouznit

ach stále takový jsem

na procházce po nábřeží

sleduji líný řeky proud

v mocném úžasu

sleduji postavu tvou

na rohu se vynoříš

kráčím lehkým krokem

tvá hlava hledí

tam co moje oči

někam daleko za obzor

v postavě tvé vidět

všechno co jsem snil

tak rychle propleť srdce

tam s tím zlobivým mým

potichounku našlapuj

do schodů domu starého

odměnou je vyhlídka

na střechy domů

šelest křídel holubích

na vikýř se posaď

já k tobě přisednu

než se probudíš

lehký polibek

přejde vždy

ve vášnivé líbání

máš závoj z hedvábí

ty má tajemná tvář

a víme oba stejně dávno

co máme to je navěky

v krocích co nás lekají

blíží se nový sníh

a v něm vidět vše

naše láska vypálí

do sněhu náš svět

znak srdce našeho

lásko má nejsladší