Znovu A Znovu Vstávání
ZNOVU A ZNOVU VSTÁVÁNÍ
letitý stařec
hned po ránu
cítím se mrtvý
a vstávám s námahou
kdekdo tu křičí
a chce se smát
mým jediným údělem
je přežít ten žár
naschvál tu stojím
jen tak zamračený
snad má maska
odežene odvážné
již žádné rozhovory
jen klid a ticho
co tak krásně léčí
nevidím na špičku
svého křivého nosu
jsem zapomenut
a přesto nalezen
za tím vším
co dává mi sílu
na nohy se postavit
tolikrát poražen
tolikrát na kolenou
pokaždé znovu vstát
a jít za světlem
které mne snad vede
do krásné země
mezi tisíc řek
jezer a pohoří
ne každý tu stojí
o velké trápení
někdo si věří
třeba až moc
jen ten kdo přemýšlí
má těžší život
než kdo jen proplouvá
mezi všemi vlnami
a tak se tvářím
jak když mi utíká
celý můj život
mezi prsty
a nikdo mi nepomáhá
jenže jaká je pravda
jen ta část
mého tělo
která je ti nejbližší
mi rozhřešená dá
mé tlukoucí srdce