Zrození
ZROZENÍ
svět beze strachu
a v něm jen my
lidé dávno ztracení
a nalezená zase
v možnostech žití
velké jsou skoky
kde byl jsem před týdnem
dnes už někdo jiný
zase v klidu stojí
běžím a utíkám
do neznámých světů
miska se žrádlem
starým už několik týdnů
bolestivé probuzení
na hrudi obrovský balvan
já nemám už chuť
koukat se dál
jen zavřít oči
a vnímat ten vítr
co žene přede mnou
všechny zbývající cesty
láska je všechno
tolikrát vyřčeno
zapomeneš na sebe
má krásná ženo
a kdo tě vrátí zpět
jedno krásné objetí
a pak do neznáma
co tě tak strašně láká
nevědět nic
a přesto žít a jít
krásně to zní
ohnutá větev stromu
jen ohni svůj hřbet
projít bránou do života
a máš co jsi chtěl
motýli na dlani
a vůni všech žen
tak hlavu nestrkej
do pásku a pod zem
i bez očí můžeš
vnímat svůj sen
který kolem tebe
nové obrysy dostává
a růst jako květina
z lásky zrozená
živená její energií
tak tohle přece
smysl ti dá