Ztracíš se, Vracíš se
ZTRÁCÍŠ SE, VRACÍŠ SE
v údolí pod horou
zdá se ti vše marné
kopec vysoký nad sebou
asi zdolat nedá se
uvnitř sebe
tam kolem srdce
zvláštní pocit cítíš
srdce pořád tluče
láska pořád žije
i když skryta možná
pod nánosem starých vin
zase se rodí nová
však ten skrytý pramen
ven se prodírá
ucítíš mě
jak se k tobě tisknu
přes třicet dek
a tisíc různých světů
má duše s tvou
poznala se tam
kde normálně je tma
chlad a spousta propastí
najít jeden život
v dlaních tvých
lásku ti dám
a nemusím nikam jít
jsem tvůj a navždy
ve spojení s láskou
jsem jenom básník
a tvůj muž
jestli mi dovolíš
použít toho slova
kolotoč se točí
a hlava někdy bolí
po každé kocovině
nové ráno vychází
s dovolením budu sedět
vedle tebe
a všechny vůně
číst ti budu z nich
vrať se mi
až budeš doopravdy chtít
vždyť čekám na tebe
dala jsi vše
a já poznal jak krásné
je být v souznění
a věčné lásce
a v klapotu střevíců
to když se mi teď ztrácíš
stojím dál
s věčnou vírou návratů
a i kdybys zmizela
co dala jsi mi
nelze už vzít
tvá dokonalost v žilách koluje.