Zvonečky Z Listí
ZVONEČKY Z LISTÍ
cítím vůni tabáku
jeden krok od neštěstí
toužím po klidu
a nikdy se ho nedostává
stejně jako tvé lásky
prostě mi chybí
kde bere se v hlavě
ten pocit opuštění
vždyť tu jsem
každý den
jen za oknem vystaven
neprodejné zboží
párkrát do roka
jen tak lehce oprášený
co dodat víc
procházky po náměstí
zdravíme se jen
pokynutím kloboukem
jako někdy v minulém století
tak vidím víc
než bych měl
a já se ptám osudu
je to dobře či špatně
když normální život
není pro mne k žití
trápím se po nocích
když chce se mi spát
kroky zní tak dutě
a cinkot zvonků
v hlavě slyším
tak kde se to nacházím
probuzení opilcovo
přestože jsem nepil
už dávná dlouhá léta
písnička na rtu
co říká mi víc
než kdejaká věta
sundejte mi z hlavy
všechny mé myšlenky
bojím se jich
jsou dotěrné
někdy tak zlé
kdyby raději srdce
tlouklo ještě o malinko víc
abych láskou byl
celý obklopen
to jediné má smysl
když slunce zapadne
a vkrádá se stín a strach